Třinec - Noc plná hvězd
 
26.6. Uběhl měsíc a já se pomalu chystala na další akci.
Ta proběhla na fotbalovém stadionu  TŘINEC - BOREK.
 Byli jsme domluveni,
že vyjedeme /opět vlakem / v 11 hod směrem Bohumín.
Už předtím nás kámoš varoval, že se Třinec podobá Vernovu
"Ocelovému městu" /kdo tam byl, a viděl  v noci ty plameny
nad městem, myslím že mi dá za pravdu - "romantika" .Celé
město je jedna velká továrna . Takže teď už stručně.
Po čtyřech hodinách cesty byla naše menší skupinka na místě.
Stadion se nachází kousek od nádraží. Všude už bylo plno lidí
a hlavně stanů. Připadala jsem si jako Alenka v říši divů. Natvrdo
jsme /všichni fans rocku, metalu a já nevím čeho/ zabrali okolní
zahrady domorodcům a postavili stany. Hned po vybalení potřebných
věcí jsme vyrazili na stadion. Pořadatelé nám připnuli na ruce fosforově
žluté visačky a vše mohlo začít.
     Na velkém podiu už hrála TUBLATANKA. Maťo měl dobrou
náladu a vypadal jako Bon Jovi za mlada. Ten melír na něm vypadal
přinejmenším zajímavě. Předvedli staré dobré hity - Pravda víťazí apod.
Začíná to dobře, říkám si.  To už nastoupili ARAKAIN. Byla jsem ráda,
že tuhle kapelku vidím konečně naživo. Vždyt jsem při nich vyrůstala.
Překvapili. To jsem  zrovna potkala kámoše Mirka /žere BG minimálně
tak jako já /. Prokecali jsme se až do hvězdy večera : SAXON .
Přitom jsme byli oba  při džusu /dala bych si spíše pivo / a  koupila jsem si nějaké ty vitamíny.
/Byla jsem pěkně nachlazená, energie bylo málo a kapel hodně /. Saxoni byli vynikající,
jen jsem litovala, že neznám pořádně jejich starší tvorbu. Nakonec ještě
musím, mimo jiné, pochválit  VITACIT. Hráli dobře /jediná vada, že naposled/.
Dodo nám nějak vyrostl? Choval se dost arogantně. Večer rychle utekl, bylo pět
hodin ráno a mně se nějak nechtělo do stanu. Brácha se vytratil a zbytek naší
skupinky byl chmelově - rumově  - vodkově a vůbec kdovíjak naladěn.
Konstatovala jsem , že náš malý stan je opravdu malý a budu raději spát
"na stromě", než s nimi. Stejně jsem už neusnula.
      V sobotu, asi v deset hodin dopoledne jsme si přichystali konzervové hody,
opláchli se pod pumpou - fakt tvrdá romantika, doporučuju všem...
Trošku mě štvalo  počasí.
 Něco po poledni hráli KERN a pak to šlo kapela po kapele..
Ve čtyři odpoledne jsem zahlédla šéfa českého fc Blind Guardian, který si
hned u vchodu udělal stánek. Prohodila jsem s ním pár slov a ožila jsem.
Dozvěděla jsem se, že v šest má být autogramiáda se skupinou. Tak tohle
jsem si nechala líbit. O chvíli později jsem se dozvěděla, že se skupina volně
prochází po stadionu. Tak to se vám potom stávalo, pokud jste měli také
 tričko BG, že vám nějaký fanda nadšeně poklepal na rameno s tím , že
zrovna viděl Andreho a řekl, kde je, ale že by potřeboval vidět ještě Thomena
apod. Jenže ouha. Probdělá noc se na mě začala podepisovat , chtělo se mi
strašně spát. Takže, když jsem konečně uviděla Andreho, zmohla jsem se jen
na pár primitivních otázek např. - jak mu chutná naše pivo, zrovna ho totiž popíjel
apod. No po tomto příjemném
zážitku jsem zalehla do promoklého spacáku, kterýžto mi už ani tak nevadil, jako
spíše bolest v krku...
  Jestliže jste se dočetli až sem, jsem ráda a pokusím se být fakt stručná
/ ale mám tolik zážitků????!!!/ Chvíli jsem se tedy vyspala a hurá na autogramiádu.
 Konečně bylo šest hodin.
Na autogramiádu přišel Hansi / roztomilá to bytost / podepsal se
mi na tričko / bohužel jsem neměla žádný papír, ale takhle je to u mě pořád, jak
říkal brácha, já jsem prostě narozená v Murphyho znamení /. Byla  tu skupinka
přibližně patnácti fanoušků. Kdo měl foťák tak fotil. Já jsem ho něměla....
 Hansi s námi prohodil pár slov a tiše se vytratil.
  Blížil se večer. Nakoupila jsem si hordu ovoce /už jsem byla stálým zákazníkem /.
Opět jsem potkala blind guardianistu Mirka, byl trochu zklamaný, že přišel pozdě
a neviděl Hansiho. Pokecali jsme zase o našich kapelkách a  koho to nevidím
v davu - Andre s Thomenem - neunikli mému bystrému zraku.Utíkali jsme
v rytmu písně "Imaginations" a už jsme bardům potřásali rukou. Prohodili s námi
pár slov a pokračovali dál. Konečně jsem si mohla pořádně prohlédnout
i Thomena, kterému velmi slušely jeho brýle.
  Nesmím zapomenout, že toho dne hráli skvělí KRABATHOR, J. NOHAVICA
s BUTY vytvořili relaxující atmosféfu a taky připomenu ROOT
/ Big Boss se zase předvedl / Zvláštní věc, hned po jeho "telefonátu"
do Vatikánu, začala taková bouřka, že jsme se museli zasmát jak mu  to funguje..
Blesků bylo požehnaně a já raději nemyslela na náš promočený stan.
      23 hodin - po dešti ani stopa, no vlastně jen to bahno všude kolem,
ale to nikomu nevadilo. /Alespoň to tak vypadalo/.  BLIND GUARDIAN
si dávali na čas. Najednou zaznělo WAR OF WRATH a INTO THE STORM.
Lidi, to byl zvuk. Všechny kapely tu až doposud zněli dobře, ale tohle byl balzám
na naše prokřehlá těla.  LOST IN THE TWILIGHT HALL, NIGHTFALL,
VALHALLA, ASHES TO ASHES, THE BARD´S  SONG, atmosféra
dobrá, ikdyž dost lidí jen tak zvědavě přihlíželo.  IMAGINATIONS FROM
THE OTHER SIDE, AND THE STORY ENDS, famozní   MIRROR
MIRROR  a vše ukončila píseň BARBARA ANN.
Hostující basák Oliver do skupiny dobře zapadl.
Můžu jen poznamenat,
že atmosféra byla rozhodně jiná než ve Vídeňském kotli.
 
 
Jitka